Pětatřicetiletá Anna ze Zlínska se dvěma nezaopatřenými dětmi ve věku třináct a jedenáct let teprve letos na jaře po více než pěti letech uspěla s vymáháním alimentů od bývalého partnera. Ten už jí dlužil na výživném 280 tisíc korun.„Nejdříve se snažila domoci práva u soudů.

Když povinný výživné opět neplatil, obrátila se na Exekutorský úřad ve Zlíně,“ popsala Právu konkrétní příklad ředitelka Asociace neúplných rodin, která se snaží pomáhat poškozeným, Lucie Asenová.

A přestože se otec dětí snažil zbavit majetku tím, že jej přepsal na novou přítelkyni, pracoval částečně načerno a vykazoval nízké příjmy, žena se svých práv díky exekutorovi domohla.

Exekutor má na dlužníka páky
Není jediná. Vymáhání i relativně nízkých částek výživného od nedisciplinovaných plátců sice nepatřilo u exekutorů donedávna k vyhledávaným zakázkám, časy se ale mění.

„Agendu převzal Exekutorský úřad v Přerově. Využil možností zákona a uvalil exekuci na majetek, který byl účelově převeden na jinou osobu,“ řekla Asenová.

„Z dlužné částky obdržela postupně paní Anna 185 tisíc korun,“ dodala Asenová s tím, že exekutoři nyní mohou dohlížet i na další placení výživného.

„Vymáhání dlužného výživného prostřednictvím soudního exekutora je opravdu nejvýhodnější způsob ve srovnání se soudním výkonem rozhodnutí nebo podáním trestního oznámení,“ řekla Právu mluvčí Exekutorské komory ČR Petra Báčová.

Věřitel, obrátí-li se na exekutora, podle ní nemusí sám zjišťovat, zda má jeho dlužník nějaký dostupný majetek. Exekutor navíc může použít víc způsobů vymáhání a vymáhat může nejen dluh, ale i další platby výživného.

Třetí nejčastější trestný čin
Podle statistik Asociace neúplných rodin je v Česku zhruba 560 tisíc neúplných rodin, ve kterých vyrůstá 400 tisíc nezaopatřených dětí. Vyživovací povinnost přitom neplní 38 procent rodičů, jimž soudy výživné vyměřily. V 98 procentech případů jde o otce.

„Neplacení alimentů se v ČR stává takovým folklorem. Dokonce se jedná o třetí nejčastější trestní čin,“ podotkla Asenová.

Průměrná výše výživného na jedno dítě činila loni pouhé 2749 korun měsíčně, zatímco skutečné náklady spojené s výchovou dítěte vyčíslil Český statistický úřad na zhruba sedm tisíc. „Pro rodiče samoživitele je tento měsíční výpadek citelným zásahem do rodinného rozpočtu,“ poznamenala Asenová.

Odkládání problém jen zhoršuje
Samotní exekutoři radí poškozeným, aby vymáhání dluhu rozhodně neodkládali. „Vyčkávat na změnu postoje takového dlužníka ve většině případů problémy nevyřeší, ba naopak,“ uvedl přerovský exekutor Tomáš Vrána, který s asociací navázal spolupráci. Podle něj ve spoustě případů už pouhá hrozba exekucí zapůsobí jako strašák a dlužník zaplatí.

Přitom veškeré náklady na vymáhání jdou k tíži dlužníkovi.

Důležité je neodkládat vymáhání jen kvůli slibům expartnera, že zaplatí. Čím vyšší dluh bude mít, tím menší bude jeho ochota splácet. Návrh na exekuci by měli podle Exekutorské komory adresáti výživného podat k soudu už při čtyřech nezaplacených dávkách. Vymáhání výživného má přednost před jinými dluhy, a tak jsou mu strhávány z platu i v případě, že by čelil i několika dalším exekucím.

I kdyby žádnou hotovost neměl, mohou po něm být alimenty vymáhány formou rozprodeje majetku.

Exekutorský úřad může dokonce i do budoucna kontrolovat, zda bývalý partner platí výživné dál. „Může tak činit na základě toho, že dlužník bude peníze zasílat přímo na účet soudního exekutora, který obnos dále přepošle. Pokud ale splátka exekutorovi v daném termínu nedorazí, může zvážit další postih majetku,“ upřesnil Vrána.

Josef Koukal, Právo