Neutrácím za zbytečnosti, obracím v ruce každou korunu, ale přesto se mi nedaří z příjmu, který má naše rodina, nic ušetřit, říká 35letá prodavačka. Stejný problém má podle průzkumu Home Credit 38 procent českých domácností.

Když se přesto podaří dát stranou nějakou částku, nejde, upozorňuje průzkum, o závratné sumy. Měsíčně dá stranou částku do 2500 korun kolem 14 procent domácností, částku do 5000 Kč devět procent, do 7500 korun 12 procent, větší sumu uspoří 7 procent českých domácností.
Zjištěným faktům odpovídají i jiné průzkumy, například agentury STEM, ale také šetření Českého statistického úřadu, podle kterého byl pro 40 procent rodin problém zaplatit nečekaný výdaj sedm tisíc korun.
Spořivost domácností se snižuje, uvádí se v oficiální zprávě o příjmech a výdajích za 1. až 3. čtvrtletí 2010 ministerstva práce a sociálních věcí. Jestliže přírůstek úspor byl v prvním čtvrtletí loňského roku 31,4 miliardy, pak ve třetím čtvrtletí už jen 4,2 miliardy.
Úspory za všechny domácnosti sice loni celkově rostly, ale ve srovnání 1. až 3. čtvrtletí 2008 a 2009 byly ve stejném období loni o 40 miliard nižší.

Příjmy rostou pomaleji než výdaje
Důvodem, proč se poměrně značné části rodin nedaří šetřit, jsou podle analytika Michala Kozuba stále rostoucí výdaje a růst cen bydlení, energií, potravin, které pohltí veškeré rodinné příjmy.
Stoupající podíl pravidelných měsíčních výdajů na bydlení, energie, potraviny, ale i dopravu potvrzují i pravidelné zprávy ministerstva práce a sociálních věcí o příjmech a výdajích obyvatel. Podle ministerstva přes růst průměrného platu, který překročil 23 tisíc korun, na něj v reálu nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců.

Odbory: z platu zbude ještě méně
Na to, že výdaje, ale i odvody státu rostou rychleji než příjem, upozorňují i odbory. Podle šéfa makroekonomických analytiků Českomoravské konfederace Martina Fassmana daňová reforma, kterou chystá vláda spolu s penzijní a zdravotnickou reformou, ještě dále zvýší zatížení zaměstnanců.
Například u člověka s hrubým měsíčním příjmem deset tisíc korun bude roční nárůst nákladů způsobených reformami činit až 8064 korun, což je jeden čistý měsíční příjem, říká Fassman. U občanů s průměrným příjmem bude roční dopad téměř ve výši poloviny měsíčního čistého platu, dodává.
Sociální rozdíly se budou podle odborů zvětšovat. Že už dnes vznikají poměrně velké rozdíly v možnostech rodin, potvrzuje Český statistický úřad. Připojení domácího počítače na internet je v rodinách s průměrnými a vyššími příjmy téměř 90procentní, u rodin s nízkými příjmy pouze 19procentní.
Internet je přitom jednou z efektivních možností, jak sehnat lépe placenou práci. Zkušenost z práce s ním je často podmínkou jejího získání.

Zdroj: Právo